Klokoč zpeřený

jiné názvy: klokočí, růžencový keř

latinsky:  Staphylea pinnata

Čeleď: klokočovitých (Staphyleacae) má 5 rodů s více než 40 druhy

Druhy rodu Staphylea: 12 druhů

VAROVÁNÍ: Patří mezi chráněné druhy.

Původ: původní evropský keř

Popis rostliny: opadaný keř až stromek, je zařazen do ohrožených druhů, dorůstající výšky 2 - 5 metrů se zelenou, světle šedě žíhanou kůrou.

Stanoviště: 

Životní cyklus: dvoudomá rostlina (samičí a samčí)

Použitelné části: dřevo ceněné v řezbářství, semena pro výrobu korálků, semena se dříve používaly i na výrobu oleje, který sloužil ke svícení a používal se v léčitelství viz. [6] jako prášek ze dřeva vnitřně, i na vykuřování.

Také se používal ve veterinární medicíně.

Léčivé účinky: 

Bylinková kuchyně: 

Květy: Oboupohlavní květy vyrůstají seskupeny v převislých, hroznovitých latách, kvetou v květnu a červnu, jsou zvonkovitého tvaru, klokoč je medonosný

Lokality výskytu: Asie, Severní Amerika, Evropa, Peru.

Chuť při požití drogy: 

Pěstování: mrazovzdorná rostlina (do -29° C) vyžadující polostín a vlhčí půdu s dostatkem humusu, často pod skalami na suti. Má rád vápenaté půdy.  Špatně snáší řez. 

Chemie: 

Kontraindikace:

Lidové pověsti: Pověst říká, že plody se mají sbírat 29.9., kdy mají prý čarovnou moc, rozmnožují majetek toho, kdo je sbírá a chrání věrnost jejich partnera. Klokočová hůl zase údajně chrání před nadpřirozenými bytostmi, zkracuje vzdálenost a toho, kdo ji nosí, nebolí nohy a neuhodí do něj blesk.