Vlčí bob mnoholistý (lupina)

jiné názvy: lupina, vlčák, vlčina či vlčinec

latinsky:  Lupinus polyphyllusČeleď:

Druhy: existuje přes

VAROVÁNÍ:  invazní rostlinoa + Novější zahradní kříženci lupiny jsou vysoce jedovaté rostliny

Původ: původem ze Severní Ameriky

Popis rostliny: Poprvé se v České republice objevil na konci 19. století. Vyséval se za účelem zpevňování náspů silnic a železnic. Do lesních kultur se zas dostával často díky myslivcům jako krmivo pro zvěř.  Lupina patří do čeledi bobovitých, tedy mezi rostliny, které mají schopnost vázat dusík v půdě a tím vylepšovat její kvalitu, což není žádoucí v chráněných oblastech.

Stanoviště: 

Životní cyklus: 

Použitelné části: kosmetickém průmyslu - ze semen některých druhů se připravuje prášek používaný do pleťových masek. 

Léčivé účinky: 

Bylinková kuchyně:  Mouka, která se na trhu nabízí pod označením lupinová mouka (ať už samostatná nebo jako součást směsí pro bezlepkovou dietu), totiž pochází z jiného druhu lupiny, konkrétně z vlčího bobu bílého (Lupinus albus).

K oblíbeným pochoutkám v Portugalsku a Brazílii patří nakládané plody vlčího bobu bílého ve sladkém nebo slaném nálevu. Podávají se pod názvem tremoso jako příloha k jídlům, lehký předkrm či jako chuťovky.

Květy: 

Lokality výskytu: 

Chuť při požití drogy: 

Pěstování: 

Chemie: Novější zahradní kříženci lupiny jsou vysoce jedovaté rostliny (obsahují velké množství toxických alkaloidů a nikdy by neměly být konzumovány). 

Kontraindikace: